Ekzémy

Mají pestrou paletu projevů, přesto se dají shrnout do dvou zásadních příčinných skupin. První je porucha funkce či přetížení vnitřních orgánů spojených s produkcí hormonů. Jako příklad si uveďme známe akné, první známky puberty. Ta, zjednodušeně řečeno, spočívá v přenastavení hormonální činnosti organizmu na „dospělý“ režim. V podstatě zlomově vznikne v buňkách obrovské množství odpadních látek, kterých se neumí tělo prozatím zbavit. Časem si najde mechanizmus, jak to bude efektivně a bez vedlejších účinků dělat, ale nyní si musí nějak rychle poradit. Nejjednodušší je vytěsnit toxiny z krve přes kůži na zádech a obličeji. U jiných hormonálních dysfunkcích se mohou projevit i v dalších oblastech: klouby, lýtka, prsty, kožní záhyby, atd. Přitom záleží na mnoha faktorech: strava, psychická zátěž, fyzická kondice, atp.

Ta druhá a nejčastější příčina je psychická. Začněme u ekzémů dětí. Přeji jim, aby si jejich rodiče všimli, že zhoršování projevů nemoci je vždy spojeno s nárůstem napětí ve vztazích rodičů. Potom by jim totiž muselo dojít, že hlavní příčinou nemoci jejich dítěte je strach a nejistota z toho, co se kolem nich děje. Není pravdou, že jsou malí a nemohou tomu rozumět. I kojenci vnímají nálady dospělých, strach a obavu matky a reagují na ně. V počátku zdánlivě bezdůvodným pláčem, při dlouhodobé psychické zátěži se manifestuje nemoc.
U dospělých pak je příčinou ekzémů většinou přetížení vnitřního orgánu, občas mohou hrát prim vnější vlivy.

Kortikoidy a farmaceutická kouzla zde dlouhodobě nepomohou, jen nám krátkodobě potlačí projevy. Je nutno odstranit příčinu.
Promluvme si o nutných změnách ve Vašem životním stylu, posilme oslabené orgány, změňme stravu …

A další text je jen pro ty z Vás, kteří chápou kontinuitu našeho života v širším smyslu. Máme zde ještě jednu příčinu vzniku ekzémů, obecně nemocí.  Jde o naše životní postoje. Nejde jen o to, jak se projevujeme v tomto okamžiku, ale vstupují do hry i dlouhodobé a dokonce i celoživotní trendy!
Zásadní otázky zde znějí asi takto: Jakým způsobem se vymezujeme vůči našemu okolí? Jak pozitivně či negativně přispíváme k probíhajícím interakcím s ostatními lidmi? Která stránka naší osobnosti nám neumožňuje dosáhnout vnitřního klidu? Tato témata jsou pro dnešního člověka těžká, logikou neakceptovatelná. Pohybujeme se zde na vyšší, duchovní úrovni …

Poznámka: výše uvedený text vyjadřuje můj laický osobní názor a nemusí být nutně pravdivý. Shrnuje pouze mé praktické zkušenosti.

ZPĚT